Napsali o nás

Olomoucký večerník 23. 3. 2009

Parašutistka: neotevřený padák není žádný problém

Tandemové seskoky, ještě před nedávnem extrémní sport pro mnohé nedostupný, jsou dnes už téměř rutinou. Seskoky si lidé darují k narozeninám nebo jiným významným příležitostem. V republice existuje spousta míst, kde se tyto seskoky mohou uskutečnit a jedno takové je i na prostějovském letišti. O tandemovém parašutismu jsme si povídali s Hanu Novosadovou, která má na starosti letištní dispečink.

Co všechno obnáší příprava laika ke skoku?

K tomu, aby si člověk mohl skočit z letadla, stačí pouze odhodlání a rezervace termínu přes internet nebo telefon. Často se stává, že se lidem seskok tak zalíbí, až nezřídka přeroste v celoživotní vášeň. Takoví lidé se dříve či později přihlásí do kurzu samostatných seskoků a tráví pak na letišti každou volnou chvilku.

Je zapotřebí velké přípravy nebo tréninku osoby, která nikdy před tím tandem neskákala?

Je plně dostačující, když se zákazník dostaví na letiště půl hodiny před plánovaným seskokem. Po vyplnění krátkého formuláře se ho ujme tandempilot, který zákazníkovi vysvětlí, jak bude tandemový seskok probíhat. Na zájemce o seskok nejsou kladeny žádné požadavky ani složité úkoly. Stačí, když si bude seskok náležitě užívat a usmívat se do kamery.

Jakou kvalifikaci musí mít instruktor, který skáče v tandemu?

Základními podmínkami k získání licence tandempilota je dovršení věku 21 let, minimálně 1000 samostatných seskoků, 8 odlétaných hodin volným pádem a předchozí oprávnění k instruktorské činnosti. Dále musí budoucí tandempilot projít důkladným a náročným školením završeným závěrečným přezkoušením. Licenci tandempilota tak získají opravdu jen ti nejzkušenější parašutisté.

Když jste skákala poprvé sama, jaký jste měla pocit?

Mísily se ve mně pocity strachu, očekávání a velké radosti, že jsem se k tomuto kroku odhodlala. Než jsem se totiž rozhodla pro kurz samostatných seskoků AFF, absolvovala jsem hned několik tandemových seskoků. Po prvním samostatném seskoku mi ale bylo jasné, že jsem našla nový prostor k životu – mezi nebem a zemí.

Vzpomenete si na nějaký seskok, který byl pro vás obzvlášť významný?

Nejvíce vzpomínám na svůj stý seskok, kdy mi kolegové připravili překvapení v podobě hromadného seskoku s velkým plyšovým slonem. Skok dopadl dobře, hůř na tom byl jenom ten slon… (smích).

Zažila jste někdy při seskoku situaci, kdy jste měla strach nebo si nebyla jistá, jak to dopadne?

Po výskoku již není moc prostoru pro strach či nejistotu. Musíte se soustředit na průběh seskoku, abyste vše udělala správně a bez většího zaváhání. Kritické situace se musí řešit rychle a s chladnou hlavou. Samozřejmě nastalo už několik situací, kdy jsem si nebyla stoprocentně jistá. Například při prvním seskoku do neznámého prostředí nad ostrovem Mali Lošinj, kam JUMP-TANDEM dělává letecké zájezdy. Vše dopadlo dobře, i když jsem napoprvé letiště netrefila.

Znáte ten pocit, když se vám neotevře padák?

V podstatě nejde o nijak vážnou situaci, protože každý parašutista má padáky dva - hlavní a záložní. Přesto jsem tohoto zážitku byla zatím ušetřena. Říká se, že průměrně vychází jedno špatné otevření padáku na tisíc seskoků. Poté dochází k tzv. odhozu padáku a otevření padáku záložního. Máme mezi sebou ale i parašutisty, kteří mají tisíce seskoků bez odhození, a naopak takové, kterým se to stalo krátce po výcviku.

Víte o někom, komu se to stalo? Jestliže ano, tak jak to dopadlo?

Při tak velkých provozech, které se v Aeroklubu Falcon Air konají, k těmto situacím občas dochází. Každý parašutista je na tuto možnost připraven a ví, jak ji řešit. Letiště Prostějov bylo navíc prvním letištěm v České republice, kde byla zavedena povinnost, aby byly všechny padáky vybaveny bezpečnostním systémem, který záložní padák sám otevře, pokud parašutista zaváhá.

Byla jste někdy u nějaké nehody?

Nehody naštěstí nejsou na letišti běžné. Pokud se stávají, jde u nich zpravidla o chybu parašutisty, když přecení své možnosti při přistání. Toto byl případ jedné nehody z loňského roku, kdy se jeden parašutista snažil předvést před svými známými a nezvládl závěrečnou fázi přistání. Byla z toho zlámaná noha a několik týdnů o berlích. Dnes je však již v pořádku a těší se na další seskoky.

Máte riskantní povolání, berete to jako rutinu nebo i vás občas zachvátí panika, strach nebo nervozita?

U firmy JUMP-TANDEM pracuji tři roky. Podílím se na organizaci letového provozu na prostějovském letišti a v každé volné chvilce se i sama vrhám s padákem ze 4 kilometrů. Při této práci jde především o komunikaci s lidmi. Snažíme se vyhovět všem zákazníkům, sportovcům i zaměstnancům. Někdy to není jednoduché, protože nás v tomto sportu hodně omezuje počasí a spousta dalších faktorů. Někdy tak dochází k vypjatým a stresujícím momentům, které ovšem velice rychle zmizí, jakmile se objeví rozesmáté obličeje zákazníků, kteří právě přistáli na tandemovém padáku.

Občas slyšíme ve zprávách, že při seskoku dojde k úmrtí. Byla jste něčeho takového svědkem nebo slyšela jste o něčem ve vašem okolí?

Takové zprávy občas slyšíme, bohužel málokdy se dovíme pravou příčinu nehody. Na prostějovském letišti se za celou dobu mého působení stala jedna taková nehoda. Jednalo se o velmi zkušeného sportovního parašutistu, kterého však během seskoku postihl srdeční infarkt a on zemřel ještě během letu.

Vzpomenete si na nějaký zajímavý příběh z branže?

Při této práci se člověk setkává se spoustou zvláštních historek. Je těžké vybrat tu nejzajímavější. Zažila jsem například utajenou svatbu zakončenou seskokem ze 4 kilometrů, seskok celé hudební kapely, seskok pravých čarodějnic na koštěti, velikonoční pomlázku za volného pádu a spoustu dalšího. Nejvíce mě však zasáhl příběh jedné paní z Brna, která si nechala nadělit tandemový seskok ke svým osmdesátým narozeninám. Byl to její celoživotní sen a dočkala se jej až v tomto věku. Prý kdyby to špatně dopadlo, tak už má stejně všechno za sebou. Seskok dopadl samozřejmě dobře a paní se těší na další narozeniny, kdy by si přála zkusit seskok samostatný.

zpět na výpis